Pozitiva a negativa - jak působí cvičení na mě

21. října 2014 v 13:45 | Elinda |  Co se cvičení týče
Už to chtělo vydat i něco jiného než samé články o jídle. Jídlo je sice fajn a tenhle blog byl založen předevšm s úmyslem sem přidávat moje kuchařské výmysly, ale o fitness to má být tak trochu taky. A tak k vám dnes přicházím se článkem o cvičení a vlastně i o zdravé stravě a celkově o tom zdravém životním stylu. Rozhodla jsem se vám napsat pozitiva a negativa, která tahle stránka života přinesla konkrétně mé osobě. Ano, i ta negativa tam jsou a bohužel je jich docela dost.
Ale začneme těmi pozitivy, to méně přijemné si necháme na konec :D Sice se má jako poslední dávat do nejlepší, ale já to dělám naopak. Napřed to dobrý a teprve až potom to špatný, takže jdeme na to!


1) Zhubnutí - Pochopitelně. Kvůli tomu jsem to přece začala dělat. Zezačátku mi bylo úplně fuk, že budu zdravější a budu se cítit mnohem lépe, prostě jsem chtla zhubnout a to se podařilo. :D

2)Zpevnění a nárůst svalů - Teprve až potom, co jsem trochu zhubla, mi začalo záležet i na tom, abych byla trochu vypracovaná a měla (třeba jednou) pekáč na břiše a taky jsem se o to začala intenzivně snažit. V té úplně nejvíc snaživé fázi jsem momentálně teď, kdy jsem se vážně hodně opřela do výroby buchtiček (už mám zaděláno, ještě tak rok a možná i upeču :D) a do zpevnění vnitřních stran stehen, se kterýma mám asi největší problém. Ale i tak je na nich vidět změna. To je vlastně na celém mém těle. Líbí se mi stoupnout si před zrcadlo, zatnout svaly a usmát se na sebe za to, že konečně nějaké ty svaly mám.

3)Lepší spánek - Je sice pravda, že to trvalo asi 2 měsíce, ale pak jsem se začala budit i o víkendech třeba už v půl osmé ráno (to je docela velká změna od půl jedenácté :D) a cítila jsem se tak čile, že jsem vyskočila z postele a šla běhat. A večer, i když jsem se třeba necítila moc unaveně, jsem usnula v okamžiku, kdy jsem si lehla do postele. Dokonce mi ani nedělá příliš velký problém vstávat ve všední dny už ve čtvrt na šest. Zkrátka díky cvičení lépe spím a cítím se mnohem odpočatější. S tím souvisí i bod č. 4.

4)Energie - Těžko tomu uvěřit, ale ono vás to opravdu tou energií nabyje. Alespoň už mě to tak je. Ve dny, kdy si nezacvičím jsem taková malátná, ale když to udělám, tak jsem hned více energická a mám víc síly. Je to zvláštní, když se člověk totálně strhá a i přesto se vůbec necítí unaveně, ba naopak, ale u mě to tak vážně je.

5)Dobrá nálada - A to díky milovaným endorfinům, které se při sportu uvolňují a člověku přinášejí pocity štěstí. Sice jsem ve svých začátcích měla pocit, že já tyhle hormony nejspíš vůbec nemám a velice vyjímečně se mi to děje i teď, ale nakonec se přece jen začaly uvolňovat a plnit svůj úkol. Věřte mi, že člověku je mnohem líp, když má za sbou nějakou sportovní aktivitu, než když se jenom válí u televize. Máte dobrý pocit z toho, že jste udělali něco pro svoje tělo a zdraví a všechno se vám zdá najednou snažší a takové růžovější. :)

6)Zdraví - Můžu potvrdit, že od té doby, co jsem se zdravím životním stylem začala, jsem nebyla nemocná. Když pominu svůj nízký tlak (ale řekla bych, že tenhle styl života mi přece jen trochu pomohl ho vyrovnat), který mě občas trápí (jako momentálně teď, kdy nejsem schopná se ani normálně zvednout ze židle, aniž by se mi nezatočila hlava), tak žádnou jinou nemoc jsem opravdu neměla. Každoročně mám minimálně 3x odporný suchý kašel a letos nic. Žádná rýma, žádná střevní chřipka, prostě nic. Jsem zdravá jako rybička. Samozřejmě se tím zdravím nemyslí jenom to, že nejsem moc často nemocná. Jde o celkové zdraví celého mého těla, jako je činnost vnitřních orgánů atd.

7)Bolest hlavy? Už ani nevím, co to je! - A to myslím smrtelně vážně. Dřív jsem na bolesti hlavy trpěla. Hlava mě bolela vlastně skoro každý den. Minimálně 3x do týdne určitě. Nebyly to nějaké šílené bolesti, které se nedaly vydržet, ale bolest to zkrátka byla. Doktoři přišli na to, že je to kvůli krčné páteři. Hrbila jsem se a to způsobovalo tu bolest. Poslali mě na rehabilitaci, ale kromě toho, že zdavotní sestra mi tam při masáži asi rozdrtila lopatky, tak to moc nepomohlo. Až když jsem začala cvičit, tak jsem zjistila, že hlava bolí pořád míň a míň, až nakonec přestala úplně. Teď bolí jen zcela vyjímečně a to jen, když se třeba celej den hrbím u počítače a nebo, když mě ofoukne vítr.


A nyní negativa:


1)Méně času - Bohužel, to k tomu patří. Cvičení mi žere skoro všechen můj volný čas. Jsem ráda, že si po příjezdu ze školy stihnu zacvičit a něco se naučit, ale nic jiného už nestíhám. Ale zase tolik mě to netrápí, protože koneckonců, ten volný čas a relaxace je pro mě právě to cvičení. O to víc si pak vážím chvil, kdy se můžu jenom povalovat a nic nedělat.

2)Padání vlasů - Další nemilá věc, která mě trápí hlavně v poslední době a pořád víc. Vlasy mi malinko padaly vždycky, ale i tak jsem jich vždy měla až dost. A pořád mám, ale od prázdnin mi opravdu padají hodně. Po pokoji se válí chuchvalce mých vlasů a ono není zrovna moc příjemný, když tam člověk cvičí a všude po těle ho lechtají jeho vlastní vlasy, které se na něj díky potu nalepily. Taky mám strach nosit svetry, protože si nikdy nejsem jistá, jestli nemám chlupatá celá záda. A když si umyju vlasy a rukama trochu vyždímu, mám je pak všude po rukou. Nemluvě o ručníku, ve kterém jich taky dost uvízne. Ale pořád je mám hodně husté, jen mě štve, jak jsou všude moje vlasy. Občas je někdo doma najde i v jídle, které jsem třeba vařila a to pro toho člověka rozhodně není úplně nejpříjemnější. Nejde mi to do hlavy. Jím zdravě, pohybu mám tak akorát a vlasy stejně pořád padají. Kdybych se tolik necpala, tak by si asi lidi kolem mě museli myslet, že jsem anorektička :D

3)Menstruace - Kterou jsem už neviděla hooodně dlouho. Nepravidelnou jsem ji měla vždycky, ale od té doby, co jsem začala cvičit jsem ji nedostala. Neřeknu, kdyby to byly 2 měsíce, ale ono je to už půl roku. Na vyšetření jsem už byla a podle doktory jsem úplně v pořádku. Píchla mi injekci, která ten menses měla přivolat, ale nikde nic. Mám tam jít zase příští středu, takže by mě zajímalo, co chce dělat teď. Hormonům se už asi nevyhnu... :(

4)Závislost na pohybu - Teď nevím, jestli je to zápor a nebo klad, ale řekla bych, že to šoupnu spíš sem, protože závislosti obecně nejsou moc dobré. Nejde o to, že by se mi pořád chtělo strašně cvičit. To vůbec ne, někdy je to spíš naopak. Ale jakmile se třeba nehýbu 2 dny (nedej bože víc), začnu být šíleně nervózní, neustále se prohlížím v zrcadle, jsem nevrlá a nemám na nic náladu. Zkrátka si nutně potřebuju zacvičit, abych zase byla ve své kůži. Ale je fakt, že někdy mám ten dojem, že mám tak trochu absťák a úplně se třesu na to, až si konečně zacvičím. Když třeba cvičit kvůli něčemu (nebo někomu) nestihnu, jsem pak naštvaná a vážně jsem schopná to dávat tomu člověku za vinu a být na něj naštvaná. To by nemělo být. Měla bych se naučit, že ne vždy budu mít na cvičení čas a neměla bych dělat takovou vědu z toho, že to třeba pár dní nevyjde. Jako třeba teď se šíleně nervuju, několikrát denně se koukám, jestli mi nevyrostlo břichno a přeju si se co nejdřív uzdravit, abych mohla zase začít cvičit. Lidi, po půl roce už bych se snad mohla naučit, že za týden bez cvičení mi svalová hmota nezmizí a že bych se musela jó přežírat, abych přibrala. Ale to mi můžete říkat pořád, stejně se z toho budu stresovat. A taková přesně jsem, když nemůžu cvičit. Ve stresu.

5)Zima - A to docela dost krutá. Ruce mám skoro pořád hrozně studené. Měla jsem je takové i v létě. Venku vedro jako prase, z čela mi stékal pot jen jsem vylezla ven z domu a ruce jsem měla jako led. Někdy, když jsme třeba někam šli s rodinou nebo kamarády, oni byli v tričku a šortkách a já v mikině a džínách a stejně jsem ještě klepala kosu. Mamča se třeba venku na zahradě opalovala a zvala mě, ať jdu taky, ale já nešla, jelikož bych v těch plavkách asi umrzla. No jo, holt ubyly ty tuky, které mě dřív hřály :D

6)Křeče - Další můj velký problém. Začalo to asi až v létě. Jako první přišly křeče do chodidel. Dost zvláštní místo pro křeč. Ale přišla jsem na to, že se mi to stane jen, když tu nohu zkroutím do určitého úhlu, takže si dávám pozor, abych to nedělala, i když občas zapomenu (třeba při protahování :D). Jenže další křeče, které jsou mnohem horší, jsou do lýtek. A to hlavně v noci. Prostě spím a anajednou mě probudí naprosto šílená bolest. Dost tvrdé probuzení. Je to divné hlavně proto, že já ta lýtka zase tolik neposiluju, abych do nich chytala takové křeče. Ještě více častěji je mám od prvních tanečních, za což stoprocentně můžou ty podpatky. Vůbec mi nevadí, že tím posiluju nohy, ale ty křeče mě vážně štvou. Zezačátku to bylo jen v noci, ale teď už je občas mám i při cvičení. Ale vůbec ne při posilování lýtek, já je mám třeba i při cvicích, kdy posiluju břichno a ty nohy zapojuju jenom minimálně(třeba když je střídavě v leže natahuji a přitahuji k sobě). Další místo jsou zadní strany stehen. Ty mě chytají jen občas a to většinou při posilování zadku. Taky nejsou moc příjemné, ale rozhodně pořád méně bolestivé než ty v lýtkách.

7)Kravský žaludek - Ani to, že se můj žaludek hrozně vytahal, nepovažuju za výhodu. Neřekla bych, že jsem dřív jedla málo. Jedla jsem takové normální porce, ale když jsem začala s tímhle životním stylem, postupně se mi žaludek roztahoval a roztahoval a teď mám vážně pocit, že místo jednoho mám rovnou 4 :D Když někdy vidím ty moje obří porce a pak se kouknu na talíř vedle k mámě, tak si připadám jako největší žrout světa. A víte, co je na tom nejvtipnější? Že mi lidi okolo mě třeba říkají, že jsem moc hubená a že bych měla víc jíst. Můj bože, kdyby viděli, jak já pořádně papkám, tak by se asi hodně divili. Ale ono je asi pochopitelné, že jsem svoje porce zvětšila. Podle mě se to stalo úplně každému, protože když zkrátka máme větší výdej, musíme mít i větší příjem, abychom mohli normálně fungovat. V tom případě bych se neměla cítit blbě, když si můj 23-tiletý bratr dá menší porci než já, protože jeho veškerý pohyb se skládá z toho, že pákrát za den si sejde a vyjde schody a párkrát si dojde na záchod. :D

No, je to půl napůl. Ani jsem nevěděla, že těch negativ je tolik. Ale tak nejvíc mě z nich trápí ty vlasy a menstruace, jinak si s tím tolik hlavu nelámu. Kdybych měla možnost se znovu rozhodnout, jestli s tím začnu, tak bych jednoznačně zvolila stejně! To, že jsem s tímhle životním stylem začala, bylo asi to nejlepší a nejrozumnější rozhodnutí v mém životě. Jsem neskonale ráda, že jsem to dotáhla až sem a opravdu jsem na sebe za to pyšná, protože bych to do sebe nikdy neřekla.
Pokud si tohle přečetl někdo, kdo třeba uvažuje o tom, že se cvičením začne, tak doufám, že vás těch pár negativ neodradilo. To, že to tak mám já vůbec neznamená, že to stejně bude působit i na vás. Každý člověk je jiný a já ty problémy měla tak trochu i předtím, jenom v menší míře. Takže pokud plánujete začít, začnětě. Alespoň to zkuste, protože za zkoušku nic nedáte. Třeba vám to půjde. Třeba se budete cítit šťastnější. Třeba si budete připadat krásnější. Třeba vám to změní život k lepšímu a vy budete s úsměvem na tváži vzpomínat na ten den, kdy jste se rozhodli s tím začít :))

P.S. Možná bych přidala ještě jedno pozitivum, ale to jenom tak bokem. Možná ze mě za pár let bude hadí žena :D Díky protahování po každém cvičení jsem už docela ohebná (pár cenťáčků a mám rozštěp!) a stávám se pořád ohebnější. A čím víc jsem ohebná, tím víc si připadám sexy, což je taky velká výhoda :D
P.P.S. Kdybyste měli nějakou radu, jak některé ty moje problémy zmírnit, tak ji jenom uvítám. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sefir Sefir | 21. října 2014 v 14:01 | Reagovat

Na probuzení s křečí v lýtku jsme jednu dobu taky trpěla, je možné že to způsobuje nedostatek hořčíku.
Jinak velmi zajímavý článek.

2 NM NM | Web | 21. října 2014 v 14:50 | Reagovat

Tak příznaky negativní i pozitivní máme vesměs stejné, bohužel ani zdravý životní styl není dokonalý...dříve mě spousta věcí trápila, říkala jsem si, vždyť dělám všechno správně, ale teď už to beru s nadhledem...nejlepší je se na negativa vybodnout a brát jen ta pozitiva :)

nm-fitness.blogspot.cz

3 Kristýna Kristýna | E-mail | 21. října 2014 v 20:02 | Reagovat

Ale ta negativa rozhodně v pořádku nejsou..nezahrávej si s tím, pokud chceš mít třeba jednou děti :) vím o čem mluvím, sama jsem tím prošla..snad jsem to nepřehlédla, ale ty máš podváhu? Jak moc velkou? Chtělo by to na tom zapracovat, dokud je čas..ale samozřejmě je to tvé zdraví, jen jsi mi moc sympatická psaním atd., tak mám obavy :)

4 M* M* | Web | 22. října 2014 v 15:36 | Reagovat

Ahoj, taky jsem mela problemy s menstruaci. Ale zacala jsem pit Alchemilku - kontryhelovy caj a menstruace se po pravidelnem piti vratila :)) vrele doporucuji :)
Jinak ty krece bych spise videla na nedostatek horciku :))

http://myway-tofitness.blogspot.cz/

5 Elinda Elinda | Web | 26. října 2014 v 17:35 | Reagovat

[1]: Už jsem ho začala brát a zdá se to lepší :) Děkuju.

[2]: Já je taky moc neřeším a beru jen ta pozitiva, ale trochu mám strach, abych kvůli tomu v budoucnu třeba neměla nějaké problémy..

[3]: Já vím, snažím se to řešit :) Asi jsem to tam špatně napsala, to s tou anorektičkou. Měla jsem tam ještě připsat: "Kdybych byla hubená" :D Podváhu opravdu nemám, do té mám celkem daleko. Jsi hodná, že máš starost, ale vážně se obávat nemusíš :) Ale moc ti děkuju.

[4]: Taky jsem na to začala pít nějaký speciální čaj z lékárny, tak uvidíme, co to se mnou udělá. Když to nepomůžu, ráda vyzkouším tenhle, díky za tip :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama