Jak jsem začala cvičit

13. července 2014 v 17:52 | Elinda |  Co se cvičení týče
Ahojky!
Už bylo načase, abych sem také napsala něco jiného, než jen recepty. Já se prostě k delšímu článku nemůžu dokopat! Ale asi bych sem mohla napsat něco o tom, jak jsem začala cvičit a jíst zdravěji. Tak jdeme na to :)





Vždycky jsem byla spíše oplácaná a těch pokusů zhubnout už bylo nespočet. Ani si nepamatuju, kolikrát jsem se o to už pokoušela. Jen vím, že jsem to vždycky vydržela maximálně týden. :D
Ještě loni v létě to nebylo tak hrozné, ale během roku jsem přibrala a opravdu už jsem měla nadváhu.
V lednu jsem začala trochu cvičit. Cvičila jsem 30ti- denní výzvu, což mi zabralo asi 15 minut denně. Každý den jsem si to pečlivě zapisovala do kalendáře a byla na sebe pyšná, že to plním. Nějak mi nedošlo, že když se budu pořád každý večer u televize cpát, tak nezhubnu. A buchtičky, které obrázek sliboval, z toho taky nebyly :D

Jenže v březnu jsem si už připadala tak strašně ošklivá, že jsem s tím něco musela udělat! A udělala jsem. S pomocí internetu, samozřejmě. Ještě, že tak geniální věc existuje.
Pročetla jsem si spoustu článků o cvičení, stravování a zdravém životním stylu a hrozně mě to nadchlo. Nemohla jsem se dočkat, až také začnu. Nadšení mě ale brzy přešlo.

Zezačátku jsem cvičila sama. Bez videí a musím říct, že jsem nezvládla skoro nic. Po pár dnech jsem se pokusila zacvičit si jedno video s Cassey Ho, protože ji všichni moc vychvalovali. Po 2 minutách jsem ho vypla, protože jsem to prostě nezvládala. A byla jsem kvůli tomu na sebe šíleně naštvaná. Nenáviděla jsem se a nenáviděla jsem to, že nic nevydržím a že nikdy nezhubnu. To jsem si říkala pořád. Vážně jsem si myslela, že nemám šanci zhubnout.
Další den jsem se odhodlala zkusit to s Cassey znovu. Nebylo to lepší ani o trošičku, ale nepřestala jsem. A umírala jsem. Hrozně to bolelo a na takovou bolest jsem já nebyla zvyklá. A to jsem prosím ani nedokázala zacvičit si video v kuse. Každou chvilku jsem přestávala a potom za to na sebe byla ještě víc naštvaná. Měla jsem nervy úplně v háji. Všechno mě bolelo a to, že jsem se musela hlídat v jídle, mi také zrovna nepomáhalo. Nebyla jsem zvyklá jíst pravidelně a už vůbec ne 5x denně. Jedla jsem asi 3x denně a to oběd,večeře a pak přežíračka u televize v 9 hodin večer.
Začala jsem se pomalu učit snídat. Napřed maličkaté porcičky a postupně jsem je zvětšovala a zvětšovala. Také jsem se musela naučit nedávat si obří porce a nedát si skoro po každém jídle něco sladkého.A samozřejmě pít jen čistou vodu, nebo zelený čaj. To problém nebyl, obojí mám ráda.
Zezačátku jsem vlastně jedla 6x denně. Večer jsem měla hrozný hlad, takže jsem si dávala i druhou večeři.
Měla jsem příšerné deprese. Nějak jsem necítila, že by se uvolňovaly endorfiny. Spíš naopak, neměla jsem daleko k pláči, když jsem mučila svoje tělo.
Ale už po prvním týdnu jsem měla kilo dole. Jooo, takže to k něčemu je, řekla jsem si. No...Možná by to k něčemu bylo, kdybych pak 3 týdny neležela doma s kašlem. Pracně shozené kilo bylo okamžitě zpátky a já musela začít zase od začátku.
Pustila jsem se do toho s mnohem větší vervou. Posilovala jsem 10 minut s činkama a vybrala si videa časově na jednu hodinu, která jsem cvičila každý den.Upřímně mě to vůbec nebavilo. Vlastně jsem to nesnášela a na cvičení jsem se vůbec netěšila. Přepadaly mě takové záchvaty depresí, že jsem někdy ani cvičit nešla a pak z toho měla hrozné výčitky svědomí.
Takhle to mohlo být minimálně jeden měsíc. Tělo už si na bolest zvyklo a kondička se mírně zlepšila. Na cvičení jsem se ale pořád netěšila a nebyl jediný den, kdy se mi chtělo jít cvičit. Váha ale pomaloučku polehoučku klesala. Někdy se ručička nepohnula třeba 3 týdny a někdy jsem za týden měla dole třeba i 2 kila. No prostě mi skákala jako na horské dráze.
V květnu už mi to začínalo být jedno. Zvykla jsem si, že zkrátka musím cvičit každý den a naučila jsem se to snášet. Bylo to jako učit se na písemku. Stejnej opruz.
A najednou....Červen! Léto! Že by to bylo blížícíma se prázdninama, že jsem najednou zjistila, že cvičím ráda a že ráda nejím ty hnusy, co jsem dřív milovala? Bylo to zvláštní, ale moje tělo asi konečně začalo vylučovat endorfiny. Trvalo mu to sice 2 měsíce, ale nakonec si nejspíš uvědomilo, že by ty nezbedy taky mohlo pustit už konečně ven.Už jsem nepotřebovala 2. večeři. Neměla jsem večer vůbec hlad a vlastně ani chuť jíst. Zato ráno bych ztláskala úplně všechno. Navykla jsem si dávat pořádné snídaně a celý den jsem se těšila na snídani následujícího dne.
S činakama jsem posilovala už 20 minut a přidala si asi čtvrt hodinky cvičení.
Po dalším týdnu už to byla půlhodinka, takže jsem cvičila hodinu a půl+20 minut činky a celkem časté vyjížďky na kole. Kolo miluju, hrozně mě to baví :)
A váha krásně klesala. Minulý týden jsem se rozhodla začít běhat. Nevím, kde se ve mě vzalo tolik energie, ale začala jsem. Řekla jsem si, že budu alespoň 3x týdně chodit běhat asi 3km. Zatím mi to vydrželo a docela jsem si to oblíbila.
Před týdnem jsem neodolala jednomu krásnému videjku od Cassey, které jsem do té doby s lhostejností přehlížela a musela si ho zařadit do svého repertuáru.
Můj pohyb je nyní 3x týdně běh, každý den 1h 40min cvičení a 20minut činky + 10 minut stretching a minimálně 3x týdně jízda na kole. Teď, když se na to tak dívám, je toho celkem dost, ale já mám neuvěřitelnou spoustu energie a mám pocit, že čím více sportuju, tím víc jí mám.
Opravdu. Zezačátku jsem to moc nepociťovala, ale vážně si teď připadám mnohem méně unavená. Ráno se budím mezi 7 a 8 hodinou a večer, ať jdu spát kdykoliv, usnu během půlhodinky. Dobře se mi spí, takhle krásně se mi ještě nikdy nespalo. Dříve jsem mívala časté migrény. Už 3 měsíce nevím, jak hlava vlastně bolí. Dřív mě často bolívala záda. Je to minulost.
Je mi úžasně. Cítím se úžasně energická, odpočatá, fit a zdravá! A konečně si připadám i trošku hezká. Začíná se mi líbit moje postava. Nikdy jsem nedoufala, že se mi to snad povede, ale já jsem zhubla! Váha už se teď sicě několik týdnů nemění, ale já ty změny na svém těle prostě vidím a vím, že vypadám pořád líp a líp.Připadá mi to jako sen a jenom ta představa, že bych se měla vrátit ke svému původnímu životu, mě děsí. Nešlo by to. Už bych nedokázala pozřít ty mastné "věci" z fastfoodu, kterým také nějací lidé říkají jídlo. Rozhodně ne bez toho, aby se mi z nich pak neudělalo zle. Dobře, to možná přeháním. Zase takový maniak do té zdravé výživy nejsem a občas si dát nějakou tu bombu neuškodí. Ale už bych nemohla nedělat žádný pohyb. Stala jsem se závislá na cvičení. Vydržím to bez něj maximálně jeden den a už z toho jsem nervózní. Zvláštní, takhle to ještě nedávno bylo s čokoládou... :D

Já myslím, že tohle je asi vše, co jsem chtěla napsat. Podle mě už je toho až moc. Někdy sem určitě přidám i svoje oblíbená videa, abyste viděli, jak cvičím a možná i svoje fotky. Ale to si ještě rozmyslím. Snad jsem vás tímto článkem neunudila k smrti. Zajímalo by mě, jaké byli vaše začátky? Uvolňovaly se vám endorfiny, nebo jste na tom byli psychicky stejně jako já? :D
Děkuji za přečtení. Cvičte, vařte, jezte a užívejte letního počasí, které snad už bude jenom pěkné :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zoey* Zoey* | Web | 13. července 2014 v 19:58 | Reagovat

Wow, skvělý článek :P obdivuji tě, že jsi se ke cvičení dokopala. i když jsi nechtěla ;)
Já jsem strašný lenoch- prakticky necvičím, brusle byly závislot minulý rok- zase se do toho musím dostat. Jediné moje začátky bylo- přestat jíst hlavně sladké a pak jsem se naučila jíst pravidelně ... a teď bych nejradši jedla jednom ovoce a zeleninu :D

2 its-about-you its-about-you | Web | 14. července 2014 v 12:24 | Reagovat

Hezký článek :-) Mě se také ke cvičení občas fakt nechce :D ale donutím se

3 Shraven Shraven | Web | 15. července 2014 v 20:13 | Reagovat

Páni! Opravdu motivující čtení. Já se pořád plácám v začátcích, naštěstí jsem nadváhou nikdy netrpěla, ale že bych byla ze své postavy zrovna nadšená... Díky za nakopnutí! :-)

4 Elinda Elinda | 17. července 2014 v 16:30 | Reagovat

[1]: Děkuju :)
Já taky měla problém s tím, nejíst sladké, ale teď už je to v pohodě. Stejně si ho občas dám, miluju ho :D

[2]: Děkuji. Já se taky většinou k tomu nějak dokopu :))

[3]: Děkuju. Jsem ráda, že tě to motivovalo :)

5 Smithc859 Smithc859 | E-mail | Web | 17. dubna 2016 v 8:52 | Reagovat

Do you agree with my statement that this post is awesome?  ecedekafaadbbddf

6 Pharmc192 Pharmc192 | E-mail | Web | 18. dubna 2016 v 0:22 | Reagovat

Very nice site! <a href="http://apeyixo2.com/ysyatks/1.html">cheap goods</a>

7 Smithg424 Smithg424 | E-mail | Web | 30. dubna 2016 v 7:55 | Reagovat

You produced some decent points there. I looked on the net to the problem and discovered many people goes together with along along with your web site. dkededbfdddageae

8 авто авто | E-mail | Web | 19. července 2016 v 14:54 | Reagovat

Hello!
http://autorent64.ru/ ,  ,

9 cialis cialis | E-mail | Web | 7. srpna 2016 v 8:01 | Reagovat

Thank you for the auspicious writeup. It in fact was a amusement account it. Look advanced to far added agreeable from you! By the way, how can we communicate?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama